DŮVĚRA VE VZTAHU

Velmi často říkáme slova: „Důvěřuj, ale prověřuj“. „Nemohu mu věřit, už v tolika situacích mě zklamal.“

Většinou cítíme pocity nejistoty, nebezpečí, strachu a v nich se dokola točíme.

Tyto a jiné myšlenky jsou myšlenky, které jsme si uložili do těla ještě v době našeho dětství. Nejsou naše, ale uvěřili jsme jim a vystavěli si na nich postupně pyramidu naší nedůvěry v lidi i ve svět.

Důvěra ve vztahu se nedá vybudovat na základě toho, že očekávame, že druhý člověk se ke mně bude chovat jen pěkně.

Už jako děti jsme byli vychování v opouštění důvěry v sebe, ve své schopnosti, například tím, že nás hodnotili z venku. Nedávali nám možnost, abychom sami zhodnotili svůj výtvor, své chování. Naše přemýšlení bylo často odsouzeno a okamžitě jsme obdrželi vysvětlení, jak to má být správné. Atd.

Podpora důvěry v sebe ve své pocity, důvěry ve svou jedinečnou hodnotu byla ve školním systému změněna na důvěru v hodnoty společenské zcela a natvrdo.

A tak jsme přestali věřit sobě a začali jsme věřit v dogmata, přesvědčení o tom, jak by to mělo správně být.

Když tuto realitu přetavíme do vztahu, tak na základě různým přesvědčení a chybných myšlenek, kterými se řídíme, je většina vztahů velmi nešťastná a vůbec nevědí, jak pracovat s důvěrou ve vztah.

Důvěra se tvoří z víry. Z víry v jedinečnou jiskru každého, část Boha v nás. A tedy potřebujeme připustit, že v sobě máme tuto jiskru, která s námi komunikuje vnitřním hlasem a je spojena s intuicí a pocity.

Takže prakticky, když potřebuji muži sdělit něco důležitého a jdu tam s myšlenkou:

„Znovu mě nebude poslouchat“.

Tak se to velmi pravděpodobně také stane.

Pokud tam půjdu s myšlenkou: „Nevím, jak se to stane, ale věřím, že dokážu odkomunikovat tento rozhovor tak, že budu porozuměna.“

…jasně tím říkám, že moje mysl sice neví jak, ale věřím v něco většího uvnitř, než je jen moje mysl, což se může spojit s vyšším vědomím, a tedy připouštím možnost, že se dokážu odkomunikovat i jinak…

Většinou, když si to pomyslím v pokoře a vím, že myšlenky tvoří svět, najednou se něco v situaci změní.

Takto můžeme objevovat důvěru v sebe.

S důvěrou v partnera je to velmi podobné.

Věřit partnerovým slovům je v dnešní době často nemožné, protože jeho slova a činy nemusí být v souladu. Tzn. mysl něco řekne, ale v těle jsou odpory z minulosti, se kterými není v kontaktu a skrze odpory není schopen udělat to, co řekl.

V dnešní společnosti je toto pokřivení naprosto normální. A cesta ven je cesta poznávání sebe.

Není možné věřit slovům, ale můžeme věřit v potenciál druhého, v to, že jednou porozumí, v to, že jednou uvidí sebe, i mě. Připustíme-li tuto myšlenku, povolíme své lpění na myšlenkách nedůvěry a situace se začnou pomalu měnit.

 Věříme, že je porozuměno :))

Když vás článek zaujmul, víc se múžete dozvědět pri osobne konzultáci, nebo přijít na náš partnerský workshop: Důvěra, blízkost a láska.

.